Jdi na obsah Jdi na menu

Jak jsme byly na návštěvě u Zuzky

Ve středu 18. července jsme s naším tátou jely na zastávku autobusu. Pršelo, a tak nás tam táta hodil. Nasedaly jsme do autobusu a táta říká: „Holky, tak ať se Vám tam líbí a zítra se budeme těšit. Autobus přijel asi po 12 minutách, já nastoupila a řidič říká: „Paní, sedněte si na sedadlo hned v první řadě, ať na Vás vidím.“ Pak v Hrabačově a v Jilemnici nastupovali lidi, Iris ležela v uličce, a pan řidič jim povídal, když prodal lístek: „Prosím Vás, dejte pozor, tady je pejsek.“ Jedna paní se Iris bála a pan řidič najednou povídá: „Paní, ten pes je vodící, je to hodnej pes, ten Vám nic neudělá, nemusíte se bát.“ Seděly jsme v první řadě, ne za řidičem, ale vedle něho, vlastně na straně, kde jsou dveře.

V Semilech jsme vystoupily a řidič říká: „Paní, již jsou Semily.“ A já poděkovala a vystoupily jsme na nádraží na 2. Nástupišti, kde na náš čekala Zuzka. Jak jsme vystoupily, tak Zuzka říká: „Ahoj holky, už tu na Vás čekám.“ Šly jsme směrem k Penny. U Penny Zuzka vzala košík a šly jsme do obchodu. „Zuzko, já nevím, mám tu u pokladen Iris nechat, nebo ji mám vzít s sebou mezi regály?“ „Raději jí tu nenechávej, vezmi ji s sebou.“ povídá Zuzka. Šly jsme nakoupit a já si koupila jen ovoce a také pití a sušenky na zítřejší cestu. Zuzka nakoupila na večeři a na příští den na snídani. Jak jsme tak povídaly, tak Zuzka říká: „Já na to tak špatně vidím...“ „No, měla bys mít nějakého človíčka, který dobře vidí.“ Zuzka jen: „Já chodím většinou s mým Kubou, on se mnou na nákup vždycky zajede.“ Pak jsme platily a také mi volala jedna paní, chtěla nějaké informace, tak jsme se chvíli zdržely. Pokračovaly jsme všechny 3 holky (Zuzka, Iris a já) k Zuzce domů.
Zuzka bydlí na okraji Semil směrem na Železný Brod v paneláku až nahoře. Tak jsme dojely výtahem. Zuzka se ptala: „Nebojí se Iriska jet výtahem?“. Já řekla, že ne. Pak jsem si vybalila v obýváku, kde jsme spaly, tak jsem si dala věci ven z batohu. Pak Zuzka připravila k večeři obložený talíř. Večeřely jsme společně, pak jsme šly na balkon a dlouhou chvíli jsme si moc a moc hezky povídaly. Dala jsem Iris jíst granule namočené v teplé vodě. Když je snědla, tak jsme si sedly na ten balkon a povídaly jsme si. Kolem 19:20 hodin jsme šly Irisku vyvenčit. Iris běhala po veliké louce u paneláku a tak jsme stály a povídaly jsme si a povídaly. Také mi volala naše mamka. Po venčení jsme šly domů. Já se umyla a šly jsme spát. Zuza koukala na telku. Kuba ten se jen doma zastavil a přišel večer pozdě.
Ráno jsme vstávaly před půl šestou. Kolem čtvrt na 7 jsme šly na nádraží, ještě jsme Iris pustily, aby se vyvenčila. Zuzka šla své mamce naproti. Před 7 hodinou jsme se všichni sešli na nádraží. Jeli jsme ze Semil přes Železný Brod, Malou Skálu do Turnova. Z Turnova vlakem, co jel na Mladou Boleslav přes Mnichovo Hradiště a Březinu nad Jizerou. V Bakově jsme přestupovali, děti si ve vlaku hezky povídaly a smály se, já jsem pospávala a přemýšlela jsem si. V Bakově jsme znovu přesedali. Z Bakova nám jel další vlak. Ten další jel do Doks. Přijeli jsme tak kolem 9 hodiny ráno a já dala Iris jíst. Marťásek, Zdeňky kluk, a jejich Anička si hráli s Iris. Honili se a dováděli. Kolem 11:00 jsme jeli parníkem. Jmenoval se Máj a druhý byl jménem Racek. Kristýnka Hušková říká: „Radko, ten jeden parník se jmenuje Racek a tím, co pojedeme, tak ten je Máj.“ Kolem té jedenácté jsme vypluli. Iris se bála, Zdeňka ji vzala k sobě a Iris se přestala bát. Kolem poledne jsme chtěli jít do Doks do města na oběd, ale dali jsme si u stánku dršťkovou polévku a nebo i bramboráky, párek v rohlíku, steak a nebo sýr v housce. Najedli jsme se a šla jsem s Kristýnkou Huškovou vyvenčit Iris. Pak jsme potkaly rodinku, chtěli se s Iris vyfotit a pak jsme šly znovu k tomu stánku. Tam byly malé děti, co si hrály s Iris. Na lodi malá holčička Teodorka hladila Iris. Kolem půl druhé odpoledne jsme šli na nádraží, tam jsme čekali na náš vlak. Ostatní přišli za námi na nádraží. Jiří Kašťák a Pavel Paldus byli na vycházce. Všichni jsme se sešli k nástupu do vlaku. Martin nám dával od mamky okurky ze zahrádky i kousky papriky. Ve vlaku jsme byli unavení a někdo i pospával. V Bakově jsme čekali 15 minut, v Turnově asi 3 minuty.
V Semilech nás mě a Jirku Večerníka doprovodila Jarča Ducháčová. Všichni jsme se na nádraží rozloučili a šli jsme s Jaruškou na autobus na autobusové nádraží. V Semilech na nádraží jsem si byla odskočit, paní mě ještě pustila. Autobus mi jel dříve než Jirkovi. V naší vesnici jsme vystoupily a čekaly jsme. Přišel pro nás náš taťka a šli jsme domů. Mamka byla na noční směně. Péťa a Pája byli doma. Po večeři jsem poslouchala rádio a přemýšlela jsem si. Iris byla také po jídle a chtělo se jí spát. Já jsem si říkala, že to byl moc a moc hezký výlet a hezky se nám i jelo a já osobně jsem ráda, že jsme mohly být i s mou Iris u Zuzky. Řekla jsem, že napíšu o dnešním výletě článek do našeho časopisu Dorášku.