Jdi na obsah Jdi na menu

červen 2012

25. 6. 2012

 

Rehabilitační středisko Dědina
 
Na přání členů, kteří ještě toto středisko s námi v dřívější době nenavštívili, jsme opět uskutečnili novou návštěvu.
Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o.p.s. je jediné svého druhu v České republice. Umožňuje nevidomým a těžce zrakově postiženým lidem absolvovat intenzivní kurzy sociální a pracovní rehabilitace, na které navazuje rekvalifikace s následným pracovním uplatněním. Metodou práce je individuální přístup ke klientům a práce v malých skupinách.
Po vřelém přivítání se nás ujala paní Modráčková a seznámila nás s chodem a metodami rehabilitace. Poté nás provedla všemi dílnami s ukázkami prací. Obdivovali jsme veškeré zázemí, které toto středisko poskytuje. Některé výrobky jsme si i zakoupili. Po dobrém obědě nás zavedla na upravenou zahradu, kde jme měli možnost vyzkoušet různé chodníkové povrchy, podlahy v metru, vyzkoušet ozvučený semafor s přechodem a prohlédnout si různé vystavené výrobky klientů. Na zahradě jsme se rozloučili a přesunuli jsme se k zastávce, odkud jsme odjeli na letiště.
 
Exkurze na Letiště Praha
 
Vystoupili jsme na zastávce Terminál 3 a přemístili se k hale, kde jsme byli očekáváni. Každý dostal na ruku pásku, aby bylo vidět, že jsme exkurze. Nežli si nás vyzvedla paní, která nás provázela, stihli jsme toaletu i pivo. Exkurze začala tím, že jsme museli projít kontrolou a poté jsme mohli nastoupit do autobusu, kterým nás vozili po letišti a se zajímavým výkladem nám ukázali provoz letiště. Pražské Letiště Ruzyně je od centra města vzdáleno přibližně 17 km, nachází se na severozápadním okraji Prahy. Co se týče četnosti letů a počtu přepravených cestujících (v listopadu 2005 odbavilo pražské letiště desetimiliontého cestujícího) se jedná se o největší letiště v České republice i ve střední a východní Evropě. Přes 50 leteckých společností zajišťuje pravidelně i nepravidelně přímá spojení mezi Prahou a více než 100 světovými destinacemi. V příletové hale naleznete turistické informační centrum, personál hovoří rovněž německy a anglicky a je připraven Vám poskytnout veškeré informace a pomoc. Pražské letiště a počet příletů neustále roste, během pěti let se podařilo počet cestujících zdvojnásobit, což letos vedlo k otevření nového terminálu 2, který každý rok umožňuje odbavit další čtyři miliony pasažérů. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. Pražské mezinárodní letiště je rozděleno na tzv. dvě části, staré a nové letiště. Ve staré části se nachází terminál pro soukromé lety (Terminal 3 General Aviation, zkratka T3), v nové části pak terminály 1 a 2 (zkratka T1 a T2). Při zakoupení letenky nebo při odbavení je možné použít asistenci pro handicapované pasažéry. Navštívili jsme i letištní hasiče, kde nám předvedli zásahová auta a vysvětlili nám jak se hasí požár letadla. Udivovala nás absolutní čistota a připravenost. Po ukončení exkurze jsme se vrátili k zastávce autobusu a přemístili se na Zličín k metru, metrem na Černý Most a odtud autobusem do Semil. Přijeli jsme unaveni, ale spokojeni.
 
Hrad Frýdštejn
 
Ráno jsme se vypravili vlakem do Turnova, kde jsme měli spoj autobusem. Odtud jsme s dobrou náladou jeli k hradu. Příroda kolem nás byla úchvatná a bylo co obdivovat. Před hradem jsme se občerstvili, odpočinuli si a pak rovnou za dobrodružstvím. Hrad Frýdštejn koupil Okrašlovací spolek v Turnově v roce 1892 od knížat Rohanů ze Sychrova a následně ho zpřístupnil veřejnosti. V současné době je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupně jsou prováděny záchranné práce. Nálezy z doby osídlení hradu se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea. Návštěvník dnes může obdivovat krásný pohádkový hrad, o kterém se píše například v knize Karolíny Světlé „O Krejčíkovic Anežce“ nebo, který několikrát zaujal také filmaře. Nejznámější z filmů je pohádka „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“, v níž hrad Frýdštejn byl sídlem čarodějnic. Odtud jsme po prohlídce vyrazili na Malou Skálu. Čím víc byla cesta náročná, tím víc jsme se těšili na oběd. Nakonec jsme vynechali Panteon na někdy příště a šli jsme na Boučkův statek. Zde jsme si objednali vepřové výpečky s knedlíkem a se zelím, k tomu chlazené dobré pivko za odměnu. Po obědě jsme jeli vlakem do Semil, zde náš výlet končí a myslím, že máme na co vzpomínat.
 
Bozkovské dolomitové jeskyně
 
Plánovaná návštěva členů odbočky z České Lípy se v tomto termínu neuskutečnila a přesouvá se na srpen. Jelikož byl pěkný slunný den, nenechali jsme se odradit a i přes to, že jsme byli zklamaní, vyjeli jsme na neplánovaný výlet do Bozkovských jeskyní. Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v Libereckém kraji, okres Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem. Od roku 1999 jsou národní přírodní památkou. Dolomitové jeskyně (dolomit – klencový minerál) vnikly korozivní činností vody na vápnitý dolomit. Jeskyně byly objeveny při těžbě vápence r. 1947. Až po nějaké době, v l. 1954 - 1957 byl postupně prozkoumán celý podzemní systém chodeb a síní, který tvoří dvě poměrně samostatné části. Ty byly před zpřístupněním jeskyní veřejnosti propojeny štolou dlouhou 50 m, spojující Starou a Novou jeskyni; také byla uměle snížena hladina podzemní vody o 5 m. Po třech letech příprav byly jeskyně 2.5.1969 slavnostně zpřístupněny veřejnosti. Roku 1999 byly jeskyně prohlášeny národní přírodní památkou. Každý z nás již tyto jeskyně v minulosti navštívil, ale shodli jsme se, že to bylo velice pěkné připomenutí.
 
Černá studnice a Kittelův areál v Krásné
               
Brzo ráno jsme se sešli na náš plánovaný výlet na rozhlednu. I když jsme se na nádraží rozhodovali zda výlet vůbec uskutečnit. A tak slovo dalo slovo a hurá na cestu za poznáním. Černá studnice má 869,1 m nad mořské výšky, a je nejvyšším vrcholem černostudničního hřebene jizerských hor. Tato hora je na rozvodí baltského severního moře a je dominantou krajiny kolem Jablonce nad Nisou od kterého je vzdálena 5 km jihovýchodně. Ze 4 ochozů je vidět na celý Jablonec nad Nisou a asi tři čtvrtiny Liberce, celé Ještědsko - Kozákovský hřbet, a významné části Jizerských hor, Krkonoš, dále pak český ráj, Trosky, Bezděz, Ralsko. Toto vše jsme viděli během cesty na rozhlednu ale i z věže. Po té jsme se mohli svézt místním vláčkem, což byl asi největší zážitek, neboť jsme se mohli vrátit do dětských let, mašinka nás dovezla do Kittelova areálu. Zde jsme navštívili jeho dům, léčivou zahrádku, připomněli si historii tohoto léčitele. Zde také zanechal památku a to svými silami postavený kostel svatého Josefa, který se zde nachází. Mohli jsme si projít vesničku Krásnou a Jistebsko, která navazuje na obec Pěnčín. Procházkou jsme došli na farmu, zde jsme si dali oběd a pokračovali v prohlídce korálkové dílničky a zvířat, které zde chovají. Ty jsme mohli také nakrmit. Viděli jsme kozy, ovce, osla ale i pejsky. Odtud jsme se vydali na cestu domů a měli o čem mluvit. A to počasí ráno vypadalo strašidelně, přesto to byl krásný výlet.
 
Přátelské posezení na Tenisových kurtech
 
Ve čtvrtek 21. června jsme měli přátelské posezení na tenisových kurtech v Semilech. Tuto akci si přál klient, aby se mohli přidat i ti, kteří nemohou kvůli zdraví daleko. Počasí od rána bylo střídavé, chvíli slunce pak deštík, ale  to nás neodradilo. A tak jsme se sešli u Archivu a došli jsme procházkou až na místo, kde už čekali i ostatní, neboť bylo předem domluveno kde se sejdeme. Nejprve jsme si dali něco studeného a pak se rozdělával oheň v krbu, kde jsme si opékali buřtíky. Hrálo se na kytaru a vyprávěli jsme si vtipy. O zábavu bylo pěkně postaráno. Když jsme se unavili, s humorem jsme se vydali na cestu domů s přáním si takovou akci zopakovat.
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář