Povídání na listopad
Moje milé a moji milí!
V jižní části Adršpašsko-teplických skal jsou Jiráskovy skály. Mistr Alois Jirásek, spisovatel, sem chodil velmi rád. Kraj ten miloval a zdejší skalní města mu imponovala. Tady, uprostřed skal, leží zřícenina starého hradu
s názvem "Skály", jenž se mu stal inspirací pro jeden jeho román, a to román stejného jména – Skály.
Co jsou vlastně Jiráskovy skály. Odpověď je jednoduchá – menší skalní městečko. Na kopci, kterému zdálky vévodí skála, které se říká Biskup, jsou skalní útvary rozloženy ve dvou skupinách, které od sebe odděluje silnice
a malý barokní zámeček. První se soustředí nad Černým jezírkem okolo bývalého hradu Skály, kde je dnes vyhlídka s výhledem na Ostaš
a Polici nad Metují. Další skalní uskupení je okolo vrcholku kopce Čáp nebo také Čapí vrch (786m), který je nejvýše položeným místem této oblasti. Pohled do krajiny však částečně omezují dokola čnící vrcholky stromů. Prochází tudy příjemná cesta skalami, která ústí do Teplického skalního města. Na Čapím vrchu (786 m n.m.) je od roku 2014 nově instalovaná rozhledna s ocelovo-dřevěnou konstrukcí s 360 stupňovým výhledem na celé Broumovsko, Krkonoše a Kladské pomezí (Jestřebí hory, Góry Kamienne). Rozhledna je volně přístupná po 2km dlouhé cestě od zámečku Bischofstein
- Skály. Závěrečná partie je vedena po schodech. Cestou k němu nás zaujmou pseudozávrty zdejšího pseudokras a drobné skalní výstupky aeroxysty.
Vraťme se však k naší zřícenině. Vždyť kvůli ní jsme se podnikli naši cestu. Historické zmínky o hradu Skály, původně Katzenstein a v novověku nazývaný Bischofstein, sahají až do roku 1393. Původním úkolem hradu byla ochrana obchodních stezek. Datum zániku hradu je datován ke konci 15. století. Dnes zde můžete uvidět zbytkové části zdiva, které bylo účelně vsazeno do okolních skal. Pozůstatky hradu si můžete vychutnat zejména při výstupu na hradní vyhlídku, odkud budete mít krásný výhled do okolí. Uvidíte stolovou horu Ostaš, vzdálené Orlické hory nebo polské stolové hory (Góry Stolowe).
Jiráskův román Skály je snad nejtemnějším obrazem doby pobělohorské
v celé české literatuře, a to tím více, že Jirásek tu nejen nedojímá, nebudí jen náladu, nýbrž staví na faktech, většinou historicky i ověřených. Zároveň jde
o dílo těžce vykoupeného smíření mezi domácími katolíky
a emigranty – evangelíky. Jirásek demonstruje své hluboké přesvědčení
o nutnosti vzájemné náboženské a názorové tolerance, která jediná může přinést národu a společnosti dobro.
K vytvoření románu přivedlo Jiráska vypravování kočovného obchodníka
s plátny, světáka Vendelína Klikara, o zjevení ve věži rozvalin hradu Skály
v teplických skalách. Bylo to o prázdninách roku 1885, kdy si Jirásek zajel na Skály, zpustlý hrad nad zámečkem Bišofštejnem. Jirásek Skály již znal, ale zašel si tam znovu a důkladněji si prohlédl hrad Matěje Salavy z Lípy, husitského hejtmana. Znal ta místa z dřívějších dob. Ale tou dobou také zaslechl o nich zvláštní historii. Vyprávěl ji zesnulý obchodník plátny, “světák”, Vendelín Klikar. O třech bratřích z Police vypravoval, z nichž jeden byl správcem v bišofštejnském dvoře a druhý tam sládkem, a jak jejich třetí bratr, soused polický, je přišel na Štědrý den navštívit, a tou cestou měl vidění, jak se na hoře v skalné rozvalině zjevilo světlo a jak tam i poté tajemně svítívalo; po čase že přijela vrchnost, hradecký kanovník, a ten že se odhodlal v noci do pustého hradu, když tam opět světlo proskočilo a tiše zářilo, zažehnat to strašidlo, ale že se vrátil bledý, smutný a že ani slova nepromluvil a nic nezjevil, co spatřil, co se mu stalo. Později prý vyplynulo na povrch, že se tam setkal s dušemi umučených bratří evangelíků, a když se je pokusil zažehnat, zjevil se mu ďábel, který mu vyjevil, že jen účinná lítost všech katolíků jim může pomoci. Ten ďábel mu ještě zjevil, že všichni ti, kteří jejich bídu zavinili a všichni ti, co tu bídu schvalovali a schvalují, si projdou mukami pekelnými.
Chcete se na hrad podívat? Prosím. K hradu se dostanete po žluté značené turistické stezce z města Teplice nad Metují. Doporučuji upřímně návštěvu hradu spojit s celodenní túrou Jiráskovými a Teplickými skalami. Vyjít můžete z osady Skály nebo z Teplic nad Metují. Trasa měří 13 kilometrů, ale je možné ji zkrátit vynecháním části, která vede Teplickými skalami. A je tam krásně! A snad duše zemřelých už došly klidu.
Václav Ziegler
