Jdi na obsah Jdi na menu

Zpravodaj SVVP Jinonice

11. 3. 2020

NEWSLETTER JINONICE – ZPRÁVY ZE STŘEDISKA

VÝCVIKU VODICÍCH PSŮ

 

ČÍSLO 1                                                                   ÚNOR 2020

OBSAH:

 

VODICÍ PES MUSÍ MÍT DOBROU ŠKOLU

NOVÉ PŘÍRŮSTKY

POSILA TÝMU

 

Vodicí pes musí mít dobrou školu

I v tomto roce vás budeme informovat o dění ve Středisku výcviku vodicích psů v Jinonicích. Dozvíte se, jak se daří malým svěřencům, jaké pokroky ve výcviku zaznamenávají a co vše se musí naučit, aby zvládli zkoušky, které je předurčí k tomu, aby mohli doprovázet nevidomého člověka.

Umíte si představit, jaké to je svěřit svůj život do tlapek čtyřnohého parťáka?

Vodicí pes musí být vycvičený tak, aby dokázal svého páníčka provést nástrahami velkoměstského provozu i pobytem na venkově. A nejen to, měl by pomáhat zrakově handicapovanému člověku zvládnout běžné životní situace. Vychovat a vycvičit takového pomocníka – právě to je náplní práce Střediska výcviku vodicích psů v pražských Jinonicích.

Cesta k cíli je opravdu dlouhá a ne všechna štěňátka ji zvládnou. Pouť dvou chlupáčů zrovna začíná.

 

Nové přírůstky

Maďarka se stěhuje do Prahy

V rámci naší dlouhodobé spolupráce se školou vodicích psů v Maďarsku se stal náš chovný pes tatínkem tamějších budoucích vodicích pejsků. Na oplátku jsme měli slíbené štěně z jejich dalšího vrhu, a proto nás v pátek, 3. ledna 2020, čekal výlet do Maďarska vyzvednout náš nový přírůstek do psí školky.

Časně ráno jsme se vydaly na cestu a kolem poledne jsme dorazily do cíle – na předměstí Budapešti k vedoucí maďarského výcvikového střediska vodicích psů. Po příjezdu na nás čekal pohled na devět rozkošných spinkajících labradořích štěňátek namačkaných jedno přes druhé v pelíšku. Na tuhle hromadu žlutých klubíček zodpovědně dohlížel jejich starší spolužák ze školy vodicích psů. Během čekání na všechny potřebné dokumenty se k nám přibatolilo jedno ze štěňátek, a jaká to náhoda – zrovna naše fenečka Polka (Polly)! Už když jsme se dozvěděly její jméno, neubránily jsme se úsměvu – tak my si do Česka vezeme Polku z Maďarska! Fenečka byla moc milá a přítulná, stejně jako všichni její sourozenci, kteří si nás postupně došli také prohlédnout. Po vyřízení všech formalit nastal čas odjezdu. Měly jsme z té cesty trochu strach, přece jen to budou první chvíle toho dvouměsíčního miminka bez sourozenců a navíc ji čeká poměrně dlouhá cesta autem. K našemu překvapení byla Polka naprosto vzorný pasažér. Když byla venčící pauza, poslušně se vyvenčila, jinak skoro celou cestu prospala, a tak jsme poměrně brzy večer dorazily zpět do Prahy do Střediska výcviku vodicích psů. V sobotu už se na ni těšili naši předvychovatelé.

Koštický labrador nastupuje do předvýchovy

Další štěňátko, tentokrát malého labradořího kluka Aryho, jsme si přivezli o týden později z Koštic v Ústeckém kraji. Svým přátelským chováním a přítulností ke všem lidem si ihned získal srdce nás všech. Je to zvídavý a nebojácný pejsek s neuvěřitelnou chutí k jídlu. Pevně věříme, že mu chuť k jídlu, objevování i učení vydrží.

Přejeme Polce i Arymu, aby se jim v nových rodinách následujících přibližně 10 měsíců líbilo, užili si spoustu zábavy při výcviku a zvládli úspěšně budoucí kariéru psího pomocníka.

Tereza Hostáková

 

Posila týmu

Práce s psími svěřenci je náročná. Aby Středisko výcviku vodicích psů dobře fungovalo, musí být jeho tým dokonale sehraný. Proto je výběr nových spolupracovníků opravdu důležitý.

Novou posilou střediska se na podzim minulého roku stala Tereza Hostáková.

I přesto, že má velmi nabitý program, našla si pár minut a zodpověděla několik otázek.

Jak jste se dostala do SVVP?

Se Střediskem výcviku vodicích psů jsem se setkala poprvé před zhruba 5 lety, kdy jsem si během studia na vysoké škole vzala štěně do předvýchovy. Přišlo mi to jako skvělá příležitost udělat něco pro dobrou věc a zároveň to byl kompromis mezi tím mít doma psa, a přitom nemít závazek na několik let. Navíc pejska v předvýchově jsem mohla brát všude s sebou a nemusel zůstávat dlouho sám doma, když jsem byla například ve škole.

Přesto, že jsem původně neměla v plánu si brát další štěně, bez psa bylo doma prostě smutno. A tak jsem si vzala další a další a štěňata ve výcviku se stala už tak nějak součástí mého života.

Co vás přivedlo k práci cvičitelky?

Vloni mě oslovila Míša Holasová s tím, že hledají posilu na pozici cvičitelky. V té době jsem pracovala úplně v jiném oboru (IT), ale práce se psy mě lákala. Nabídku jsem proto přijala a na částečný úvazek začala cvičit vodicí psy. Na práci cvičitelky je krásné hlavně to, že člověk může skloubit koníčka se zaměstnáním, a navíc přitom pomáhat druhým lidem.

Je práce s budoucími vodicími psy odlišná od běžného výcviku?

Výcvik vodicího psa začíná už výběrem vhodného štěněte. Na psa jsou kladeny jednak přísné povahové požadavky, ale také prochází několika zdravotními testy. Zdravý a vyrovnaný pes je základem úspěšného výcviku. Vodicí pes musí nejen ovládat sadu povelů a dovedností, které jsou dány legislativou, ale hlavně se musí naučit koncentrovat v jakémkoliv prostředí a za jakýchkoliv okolností. Nesmí se nechat rozrušit kolemjdoucími lidmi ani volně pobíhajícími psy. Jen takový pes pak dokáže bezpečně a zodpovědně doprovázet svého budoucího páníčka.

Nově jsou do výcviku zařazeni i Polly a Ary. Kde jsou štěňátka teď?

Naše nejmladší přírůstky Polka (Polly) a Ary jsou teď ve svých nových dočasných rodinách v Praze. Míváme ale předvychovatele z různých koutů republiky. Pro výchovu štěňátka je výhodou, když vychovatelé bydlí ve větším městě. Snadněji si tak zvykne na rušné ulice, nákupní střediska a dopravu. Složení vychovatelů je velmi různorodé, často si štěně berou mladí lidé při studiu, rodiče na mateřské dovolené, lidé v důchodu, ale i pracující, kteří mají možnost brát psa s sebou do práce. Všem z nich patří naše velké díky, protože bez jejich času a trpělivosti by to nešlo.

Kdy se přijedou ukázat do SVVP a jaké pokroky už do té doby musí zvládnout?

Každý měsíc se v Jinonicích koná takzvaný sraz štěňat, kdy štěňata v předvýchově přijedou k nám do střediska. Je to možnost pro předvychovatele se podělit o své zkušenosti s výchovou a řešit s námi případné problémy. Zároveň je to kontrola pro nás, jednak zkoumáme zdravotní stav štěněte a také jeho pokroky ve výchově. V rámci každého srazu se štěňaty po skupinkách cvičíme základní poslušnost a dovednosti, se staršími pak chodíme do ulic trénovat pohyb ve městě. V případě potřeby navštěvujeme předvychovatele i v místě jejich bydliště, abychom lépe podchytili problémy, se kterými se vychovatelé potýkají a viděli, jak se štěně chová ve svém domácím prostředí.

Pro Aryho to bude v únoru první sraz, Polly se na nás přišla podívat už v lednu. Oba jsou to ale ještě psí miminka, žádné náročné ‚domácí úkoly‘ tedy zatím neměli. Úkolem vychovatelů takto malých štěňat je hlavně naučit je kontaktu s člověkem, naučit je na jméno, zvykat je na různá prostředí a hrát si s nimi, aby štěňata pochopila, že spolupracovat s člověkem bude zábava.

Co štěňátka čeká v následujících měsících?

V prvních dnech si štěňátka budou hlavně zvykat na svou novou rodinu. Naučí se základům hygieny a slušnému chování v domácnosti. Postupně budou s pomocí svých předvychovatelů objevovat svět. Musí si zvyknout na ruch velkoměsta, dopravní prostředky, na kontakt s různými typy lidí i ostatními zvířecími kamarády. A s přibývajícím věkem se pak budou učit základní povely a návyky potřebné k jejich budoucímu povolání.

Co vše se musí naučit?

Hlavním cílem výchovy je, aby ze štěňátka vyrostl přátelský, sebevědomý a dobře vychovaný pes. V prvním roce toho po štěňatech nechceme příliš mnoho. Není cílem je naučit co nejvíce povelů, spíš je potřeba je dobře socializovat, naučit je kontaktu s lidmi a ukázat jim, že výcvik může být i zábava. V prvních měsících je důležité pejska naučit na jméno a přivolání. Spolehlivé přivolání by mělo být základ výchovy každého psa. Vychovatelé s nimi postupně začnou trénovat správnou chůzi na vodítku, podávání předmětů, odložení, základní povely typu sedni, lehni, vstaň a podobně. Starší štěňata se pak začínají učit například i označování začátku a konce schodů nebo přechodu. Mezi věci, které se psi učí v předvýchově, patří i správné nastupování na eskalátory a jízda dopravními prostředky.

To je opravdu mnoho úkolů.

Přeji hodně úspěchů a děkuji za rozhovor.

 

Pokud vás zajímá svět chlupáčů, kteří svými schopnostmi a znalostmi dokáží zlepšit život nevidomým a těžce zrakově postiženým lidem, sledujte další vydání našeho občasníku – Newsletteru SVVP.

Mimo jiné se dozvíte, jaké pokroky ve výcviku zvládají Polka a Ary. Nebudou chybět ani fotografie malých nezbedů.

Ilona Ozimková

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář