Jdi na obsah Jdi na menu

září 2014

Muzeum Merkur v Polici nad Metují

Navštívili jsme toto muzeum, které nám připomnělo dětství, kdy téměř v každé rodině měl někdo stavebnici MERKUR. Se zájmem jsme si prohlíželi výrobky a snažili jsme se to, co šlo, osaháním ukázat i nevidomým. Přímo nás nadchlo Ocelové Město, které jenejvětší stavbou z MERKURU, plné technických vymožeností a pojízdných vláčků.  Nádhera!!!
Slíbená historie - Počátky jsou datovány k roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Ještě před založením si nechal pan Vancl patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice pod názvem Inventor. V roce 1925 přechází výrobce na nový systém, který se zachoval v nezměněné podobě až dodnes. Kovové části stavebnice jsou již spojovány šroubky a matičkami velikosti M3,5. S přechodem na nový systém byla pro stavebnici registrována nová ochranná známka - Merkur, pod kterou byla prodávána. Kolem roku 1930 začal vývoj plechových elektrických vláčků MERKUR. Původně byla železniční vozidla koncipována jako doplněk ke stavebnici Merkur, vyráběly se ve formě stavebnicových dílů, které se spojovaly šroubky a matičkami. Protože na trhu byly požadovány výrobky již smontované, byla urychleně vyvinuta samostatná výroba vláčků. Hlavním konstruktérem byl pan František Jirman, zeť pana Vancla. To byl i začátek úspěchu vláčků Merkur, které se později staly nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem elektrických vláčků u nás. V roce 1940 byla výroba zastavena v souvislosti s válečným nedostatkem barevných kovů. Výroba byla obnovena po válce v roce 1947. Počátkem 50. let byla zrušena soukromá firma pana Vancla a výroba se stala roku 1953 součástí Okresního kombinátu v Broumově. Výroba vláčků MERKUR byla definitivně zastavena v roce 1968. V dalších letech byly bohužel zlikvidovány nástroje na výrobu vláčků. Po historické sametové revoluci v roce 1989 dochází počátkem 90. let k privatizaci Kovopodniku v Broumově. Bývalými zaměstnanci byl vypracován privatizační projekt a založena firma Komeb. Ta nějaký čas setrvačností pokračovala ve výrobě stavebnic MERKUR, ale již v roce 1993 byla u konce s dechem. Další kapitolou historie firmy se stal příchod Ing. Jaromíra Kříže. Začínal podnikat v kovovýrobě v objektu, který získal restitucí po svém dědovi. Z původního záměru odkoupit několik strojů z likvidované firmy Komeb nakonec vznikla myšlenka pronajmout si podnik v likvidaci a pokusit se rozjet zastavenou výrobu MERKURu. Ale několik dní po převzetí továrny do pronájmu byl na firmu KOMEB vyhlášen první konkurz v republice. To celou situaci a celý záměr značně zkomplikovalo. Po zdlouhavém projednávání se podařilo během 3 let výrobu plně obnovit a zachránit tak nejznámější českou hračku. Zájem o koupi projevila i firma Meccano z Francie, která chtěla Merkur odkoupit jen proto, aby se zbavila největšího konkurenta. Mnoho nechybělo a stavebnice Merkur mohla skončit navždy jen ve vzpomínkách. To se bohudík nestalo a tak Merkur žije, a dál se rozvíjí. Snad každý rok přichází firma na trh s novým typem stavebnic. Účastní se tuzemských i mezinárodních veletrhů hraček. Stavebnice Merkur byla vždy ideálním prostředkem nejen pro hru dětí, ale i pro výuku k osvojení motorických návyků a praktické zručnosti.
 
Dřevěný kostel v Nové Pace
 
Tento výlet jsme uskutečnili na žádost klientů a udělali jsme dobře. Byl nádherný slunečný den, sešli jsme se s průvodcem na předem domluveném místě a přesunuli se ke kostelu, kde jsme dostali patřičný zajímavý výklad.
Dřevěný kostel byl postaven na přelomu 17. a 18. století v obci Obava nedaleko Mukačeva na Podkarpatské Rusi (podle UPČ je věž z r. 1788). V roce 1930 kostel nechal převézt do Čech otec současného majitele, továrník Otto Kretschmer, a v Obavě za něj jako náhradu nechal vystavět nový kamenný kostel. Kostel byl přemístěn proto, aby v něm byly umístěny rozsáhlé sbírky sakrálního umění (plastiky 14. - 19. stol., ucelená sbírka sakrálních obrázků na skle) O. Kretschmer zemřel krátce po výslechu na pražské „Pečkárně“ na samém konci 2. světové války. Po nástupu vlády jedné strany ušel kostelík jen tak tak zbourání a prodání na palivové dříví. Zachránila ho až žádost někdejších přátel O. Kretschmera, Dr. Zdeňka Wirtha a Dr. Pocheho k ministrovi školství a osvěty Dr. Zdeňkovi Nejedlému. Kostel zdědil po svém otci Adam Kretschmer, který byl nejprve uvězněn a později prošel také řadami PTP. Kostelík sloužil jako skladiště. Sbírka, uložená v kostelíku, byla částečně rozkradena, částečně byla zachována jako součást místního muzea. Ředitel muzea se zasloužil i o to, že kostelík do konce 80. let 20. století nebyl zničen. Po roce 1989 byl kostel v restituci navrácen dětem O. Kretschmera. Ty kostel nechaly znovu vysvětit a propůjčují ho řeckokatolické i římskokatolické církvi. Kostel stojí v soukromé zahradě majitele památky, pana A. Kretschmera. Je přístupný pouze po předchozí dohodě.
 
Výstava jiřinek a muzeum Boženy Němcové
 
V pátek dne 12.9. jsme se ráno vydali vlakem do České Skalice na výstavu jiřinek, která se každoročně koná v muzeu Boženy Němcové. Se začátkem září se už všichni pomalu připravují na příchod podzimu a v České Skalici se pořádají kulturní akce se symbolem královny podzimu, tedy květy jiřin.
První ročník výstavy jiřinek se konal v roce 1837. Nová kapitola v historii slavností však začala roku 1962. Ke stému výročí smrti Boženy Němcové byla provedena rekonstrukce Steidlerova hostince a v něm byla otevřena expozice života a díla Boženy Němcové. Renovací prošel i Jiřinkový sál. Po prohlídce výstavy jiřin, jsme si prohlédli i muzeum Boženy Němcové. Nejstarší české literární muzeum s pozůstalostí po nejznámější české spisovatelce, kterou muzeu věnovala dcera Němcové Dora. Ve dvou muzejních areálech jsme se mohli seznámit nejen s osobou spisovatelky, ale i historií textilní výroby či války prusko-rakouské roku 1866. Každoročně v září se (od roku 1837) v muzeu konají jiřinkové slavnosti, historicky spojené se svatbou Boženy Němcové.
Po zakoupení pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Bohdany v roce 1919 se zájem muzea soustřeďoval více na osobnost a dílo velké krajanky. Dne 24. 5. 1931 bylo ve staré radnici na náměstí slavnostně otevřeno první české literární muzeum – Muzeum Boženy Němcové. Od září roku 1970 stojí v Jiřinkovém parku před muzeem bronzová plastika sedmnáctileté Barunky Panklové - Němcové, připomínající její účast na prvním Jiřinkovém plese roku 1837. Autorkou plastiky je akad. sochařka Marie Uchytilová - Kučová. Postavení pomníku umožnila veřejná sbírka. Po krásné prohlídce jsme se na zpáteční cestě zastavili na obědě, prohlédli si město a vydali si na cestu zpět.

 Motomuzeum v Borku pod Troskami

V tomto muzeu, které jsme navštívili, české firmy ELITEX OK s.r.o., se nachází unikátní sbírka historických motocyklů, které se vyráběly a brázdily v hojném počtu české i světové silnice v 30.-70. letech minulého století. Stálá expozice skýtá více jak 80 exponátů. Ochotně se nám věnovala manželka pana majitele a podala nám  patřičný výklad k určitým druhům modelů. Prohlédli jsme si kompletní sbírku sériově vyráběných motocyklů  zvučných jmen, jako jsou značky JAWA, ČZ, PRAGA, ale i zástupce méně známých značek OGAR, MANET,  ACHILLES, ŠÍSTKO či ČECHIE- Böhmerland. Ze zahraničních jsme obdivovali zástupce německých, anglických, italských i amerických výrobců – DKW, NSU, ZÜNDAPP, STANDARD,  ARIEL, BSA, D-RAD, TRIUMPH, INDIAN, HARLEY-DAVIDSON, MOTO-GUZZI a mnoho dalších.  Z vystavovaných strojů je více než polovina pojízdná, zaparkovaná v nádherně upravené budově. Láska k motorkám je vidět už od vstupu do haly. Nadchla nás i upravená zahrada s možností posezení a dětským koutkem. Samozřejmě jsme si zašli i do blízké hospůdky na oběd a spokojeni s vydařeným výletem jsme odjeli domů.